Od minimotorek k motocyklům
Rossiho talent byl obrovský. Aby ho mohl nadále rozvíjet, potřeboval k tomu však patřičnou motorku. V roce 1993 začal jezdit na motocyklu Cagiva Mito (125 ccm), se kterým však hned v první zatáčce, ne víc než sto metrů od boxů, havaroval. Motocykl se nechal opravit, jenže další pokus skončil hned v zatáčce druhé. Pro Rossiho to byl úsměvný, ale zároveň v jistém slova smyslu perný moment, v tu chvíli se totiž rozhodoval, zda jeho motocyklová kariéra má vůbec budoucnost.
Následující závodní víkend však Rossi dojel devátý. I když jeho výkony v první sezóně italského šampionátu Sport Production byly nestabilní, neustále se zlepšoval a v posledním závodu sezóny na okruhu v Misanu už startoval z pole position a nakonec skončil na stupních vítězů. Další rok si na motorce Mito, kterou mu poskytl manažer týmu Cagiva Claudio Lusuardi, už bez problémů dojel pro titul.